Při spánku opouští vědomí tělo. Je to nutné proto, že organismus potřebuje v pravidelných intervalech vyrovnávání duševních rezerv neovlivňovatelným přívodem Boží síly. Odtud jeho příslovečná sladkost!

Jestliže někdo nemůže oddělit svoje vědomí od těla – usnout, je nadměrně připoutaný k dějům hmotného života, nemá dostatek odevzdanosti, pradůvěry, má strach před iracionalitou, tj. před světem, kde nemůže nic zdůvodňovat. Je přeceněna aktivita spojená s dočasností. Proto je to v současnosti častý symptom.

Nespavec se musí naučit každý den uzavřít, svoji aktivitu odevzdat nekonečnu a spravedlnosti. Není jiné cesty ke spánku, než jednat během dne tak, aby tato činnost obstála beze slov před věčností.

Shrneme-li tyto symptomy, nejčastější duchovní vada nespavosti je tedy nedostatek odevzdanosti a pradůvěry, strach ze smrti a odpovědnosti, až se duch ocitne v místě, kde se slovy nedá nic „vysvětlit“.

http://www.agapebrno.cz/