Po přečtení výše uvedených nemocí si mnozí řeknou: „Něco na tom může být. Ale co nevinné děti, trpící různými nemocemi?“

U dětí mají nemoci duchovní příčinu dvojího původu. První je dána tím, že dětské duše nejsou na světě poprvé. Znamená to, že žily v těle již mnoho životů a v jejich průběhu se jim nepodařilo dosáhnout onoho stupně duchovního rozvoje, aby mohly již zůstat „na onom světě“ jako andělé, tj. v duchovní dimenzi – království Ježíše Krista. Proto jim byla dána možnost „reparátu“ života, byly reinkarnovány.

Ze svých minulých životů si však nesou povahu a také dluhy, které zde ve hmotnosti nezaplatily. To jsou ony vrozené nemoci a dispozice k nim. Nikdo neodejde, aniž by zaplatil do posledního „groše“, říkají duchovní učitelé. Proto útrapy při umírání nejsou trestem, ale milostí Boží, neboť umožňují odejít z této dimenze bez dluhu! Ti, kteří odejdou s dluhem, s tím, čemu „unikli“, se narodí a to prožívají v dětství.

Existuje však ještě druhá příčina nemocí dětí. Ta je v matce a v rodině. Matka je spojena s dítětem astrální porodní „šňůrou“ do šestého roku dítěte a pak ještě vibračně. Je-li matka egocentrická, všechny negativní vibrace svých nálad odtlačuje na slabší konec – dítě.

To znamená, čím by měla onemocnět ona, onemocní dítě. A když onemocní dítě, je zpětně „potrestána“ matka. Dítě nemoc tak „nabere“. Je mu dokonce dobře, že vyvolalo zvýšený zájem matky a rodičů. U nemocí dětí, které nejsou vrozené, je třeba se podívat na matku a rodinu dítěte. Nemocné dítě je karmou matky a otce. Zdravá a šťastná matka (hlavní přínos otce) je základem zdraví a štěstí dítěte.

http://www.agapebrno.cz/