Můj příběh – cesta k homeopatii
Jednou mi zásadně pomohla otázka, kterou jsem si položila: „Co mají společného okamžiky, kdy se cítím šťastná?“ Moje vlastní odpověď mne samotnou překvapila. „Když jsem sama sebou.“
Nyní jsem většinou sama sebou, vnímám jemnou vnitřní radost a někde hluboko v sobě vnitřní sílu. Když mne něco rozesměje, tak se prostě směju, když mi něco nevyhovuje, nebojím se to vyjádřit slovy.
Když jsem smutná, dovolím si brečet a najednou je smutek pryč.
Když stojí přede mnou problém, věřím, že jsem větší než on nebo prostě vyrostu. Plním si své sny, vážím si sebe sama a jsem za to vděčná.
Nebylo tomu tak vždy. Okolí mne sice vnímalo jako milou, chápavou, spokojenou, společenskou a šťastnou, ale uvnitř tomu bylo právě naopak. Hluboko v sobě jsem cítila smutek, prázdnotu, osamělost a nejhorší byl pocit, že mne nikdo nemá rád.
Možná proto jsem si vybrala za povolání farmacii. Toužila jsem lidem pomáhat, zachránit svět, být užitečná a hledala jsem v tom naplnění.
Během dlouhých roků hledání sebe sama jsem absolvovala spoustu metod. Různé bylinné detoxikace, regresní terapie, kineziologii, konstelace, meditace, mohendžodáro či vaginální mapování.
Každá terapie mne o kousek posunula, naučila mne přijímat i odpouštět. Dívat se na zdraví a kvalitu života v širších souvislostech.
Teprve při psaní svého příběhu jsem si uvědomila, že zásadní zlom v mém životě nastal po užívání konstituční homeopatický léku, který mi doporučila belgické homeopatka Anne Vervarcke. Byla mou učitelkou a dodnes je velikým vzorem.
Vše, co jsem měla roky pěkně schované pod deseti zámky, chtělo na světlo. Odešla jsem ze vztahu, přestěhovala se, změnila pracoviště.
Knihy o homeopatii a zdraví jsem na dva roky vyměnila za knihy o sebevědomí, sebelásce, lásce, vztazích. Poznávala jsem své strachy a vnitřní démony. Rozvíjela intuici, kreativitu. Změnil se mi vztah k penězům i k bohatství.
Změnilo se mé myšlení, mé vnímání sebe sama a tím i svět kolem mne.
Konstituční lék mi otevřel první dveře nebo spíš bránu, za ní byly další dveře a další a další… netvrdím, že jsem neměla strach je otevřít, ale zvědavost najednou byla silnější.
Často jsem se zhluboka nadechla, někdy na chvíli zavřela oči, chytla za kliku a otevřela… Bušilo mi srdce a když jsem otevřela oči, byla jsem vděčná za svoji nalezenou odvahu. A tak to jde dál a dál, dveře za dveřmi.
Právě jsem si uvědomila, že jediné, co se po léku nezměnilo, je má láska k homeopatii. Šířila jsem ji dál nejdřív při své práci v lékárně, nyní i svými články zde na blogu, posty na mé Fanpage a e-booky.
Na jaře 2017 jsem udělala jedno ze svých nejlepších rozhodnutí v životě. Vydala se na svou vlstní cestu. Vzdala jsem se zaměstnání a naplno se věnuji tomu, co miluji – HOMEOPATII.
Od dětství jsem milovala příběhy, naslouchala jsem tak, že si táta někdy ze mne dělal legraci, ať nezapomenu dýchat.
První jemný polibek od homeopatie přišel už na farmaceutické fakultě.
Nejprve jsem se ubírala lékarnickou cestou. Dokončila Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy a rozšířila si znalosti atestací z lékárenství…
Už od prvních hodin v homeopatické škole jsem věděla, to CHCI. Vnímala jsem z lektorů obrovskou energii a elán. Bylo vidět, že je homeopatie neskutečně baví a naplňuje. Tajně jsem si přála jednou taky učit homeopatii. Proč tajně? Já si to nedovolila ani vyslovit: „Co je to za hloupost?“, „Nejsi ani lékařka, to nejde.“, „Nikdy to nebudeš umět jako oni.“
Nakonec čas uzrál a já už nemohla jinak. Svlékla jsem bílý pášť. Více v článku Život je změna.
Nyní jsem homeopatkou na plný úvazek.
Moje vize
Být průvodcem na vaší cestě za zdravím, které je přirozenější stav než nemoc.
Být přítomna nárůstu vaší vitality a radosti ze zdraví.
Být pro vás inspirací.
Těšit se z toho, že mne už nepotřebujete.
Nakazit vás mou vášní pro homeopatii.
Ještě neznáte všechny mé e-booky, více podrobností zde:
