CITÁTY O ZDRAVÍ A NEMOCI
Mám ráda citáty. Obdivuji, že někdo dokáže pár slovy vyjádřit to, na co já potřebuji celou stránku nebo by to bylo na román.
Potěší mě, pokud si uvědomíte nějaké AHA.
Sílu získáváme překonáváním nesnází a překážek. To ale nic nemění na tom, že potřebujeme lásku jako každá jiná žena. Možná ji potřebujeme ještě mnohem víc, protože jsme mnohé musely zdolat samy. Tento citát mě pohladil po duši a možná pohladí i mnohé další ženy.
Znáte svůj dar? Většinou očekáváme něco velkého a tak jej nevidíme. Často je to něco obyčejného a přitom vzácného – například rozdávat radost, pomáhat druhým, dělit se o poznání…
Když jsem četla tento citát, homeopatka se nezapře.
První mě napadlo: Pokud budeme schopnost homeopatik léčit posusovat podle množství účinné látky, budeme věřit, že je to placebo.
To nejjednodušší bývá nejtěžší. Zní to snadně, nedělat nic. Sami jistě znáte, jak se v hlavě objeví tisíc důvodů, že to nejde, protože my musíme tohle, tamto… Ty důvody nás drží tam, kde být nechceme a berou nám radost.
Vypadá to, že je v tom jen jeden malinký háček a jediné písmenko…
Možná opravdu stačí tak málo (I když objetí jistě není málo.). Možná bychom se pak snadno přiblížili k ideálu, který každý nosíme v srdci: milovat a být milováni.
Tento citát mi připomněl moji v mládí oblíbenou písničku REKLMA NA TICHO. Dnes hluk světa ještě narostl. Často už ani neumíme najít svůj klid v tichu, protože slyšíme hluk vlastních myšlenek. Najít klid v dnešním hluku není snadný úkol, ale je to asi jediná cesta, jak zůstat sám sebou a prožívat opravdovou radost, která vychází z nás samotných.
Bolest k životu patří, i když bychom ji raději vůbec v životě neměli. Sama to moc dobře znám a i to, že čím víc ji odmítáme, že to přece ne, o to víc ji cítíme. Je úlevné ji přijmout, pak ji můžeme snadněji propustit.
Právě to odmítání bolesti k sobě nabaluje další „KÁMOŠKU“ = UTRPENÍ.
Když jsem četla tento citát, homeopatka se nezapře.
První mě napadlo: Pokud budeme schopnost homeopatik léčit posusovat podle množství účinné látky, budeme věřit, že je to placebo.
Čekání je pěkná past a sama do ní často spadnu. Nečekám sice na pátek (naštěstí) nebo léto (Krásná jsou všechna roční období.), ale na „ŠTĚSTÍ“ občas pořád…
No hlavně že si toho už všimnu…
Někdy chceme zastavit čas, aby to zůstalo stejné navždy. Jindy naopak chceme něco jiného, protože jsme nespokojení. K životu patří obojí.
Stát hrdě a vzpřímeně a zároveň se umět ohnout.
Jak to máte s chybami? Vidět je u ostatních je snadné, no uvidět je u sebe je velké umění. Někdy je u sebe i vidíme, ale místo toho, aby byly důvodem něco začít dělat jinak, utápíme se ve vině.
Někde jsem slyšela, že chyba je jen minutí cíle. Stačí znovu zaměřit a dalším pokusem (pokusy) jej trefit nebo se k cíli přiblížit.
Prý jsme anděl i ďábel v jednom těle.
Něco na tom je, znám dobře obě tyto části 😃.
Přeji vám, ať se vám daří obě tyto složky spojit v nádherném ženství ♥️♥️♥️.
Kdykoliv jsme nespokojení, naštvaní nebo smutní, je užitečné si uvědomit těchto pár slov. Často nám pak jednoduše dojde, že jsme buď v roli oběti a svalujeme vinu na druhé nebo zapomínáme, že život se odehrává tady a teď.
Vím, je to těžké a snadno na to také zapomínám.
Když jsem to četla proprvé, přinutilo mě to se zamyslet. Došlo mi, že je přirozené mít spoustu nápadů, ale když je všechny hned zadupeme (Nebo se o to postará v dětství okolí.) a nestojíme o ně, proč by nám nápady měly chodit?
Už jste si také všimli, že co vás irituje, je nějakým způsobem vaše? Nebývá to zrovna příjemné a těžko se to přijímá. Často až s odstupem oceníme ten skrytý dar – poznání sebe sama a možnost být celistvější a šťastnější.
Všichni milujeme pozornost, tedy mám na mysli zájem a ne kritiku (často nesmyslnou). Tělo pro nás neustále dělá maximum a až když je nejhůř, dává nám vědět, ať něco změníme. Děkujme mu denně svou pozorností a buďme k němu laskaví.
„Nikdy nevysvětlujte. Přátelé to nepotřebují a nepřátelé vám stejně neuvěří.”
Leonardo Da Vinci
Na tuto moudrost si vždy vzpomenu, když mě „skeptik“ chce vlákat do nesmyslné komunikace o fungování homeopatie.
Opravdu nemám potřebu cokoliv vysvětlovat, když jasně vnímám, že druhá strana nemá zájem cokoliv pochopit, což u těchto lidí je zřejmé už z první věty.
„Zlo je způsob, kterým se odliší dobré od toho, co je pouze správné.“
Robert Graves
Tato věta mě fascinuje. Už několik dní ji na sebe nechávám působit, protože tu celou hloubku jsem ještě nedohlédla (neprocítila) a možná je nekonečná.
Také jste žili dosud v omylu, že dobré = správné? Tohle rovnítko tam fakt není…
Čekat štěstí od druhých nebo hledat štestí venku je opravdu hloupost… Dáte si hlavní cenu?
Je snadnější propadnout do vlastního neštěstí, než vnímat štěstí. Je to absudní, ale nejběžnější. Nemusíme se vinit, to nikam nevede. Udělme si raději hlavní cenu!
„Knihy o zdraví čtěte pozorně, mohli byste zemřít na tiskovou chybu.“
Mark Twain
Výhodou homeopatie je, že u tiskové chyby (nevhodně vybraném homeopatiku), se pouze nic nestane – kulička vás nepostrčí směrem ke zdraví. Zůstanete, kde jste.
Aby homeopatikum fungovalo, je potřeba splnit pravidlo podobnosti.
„Duševní bolest je horší nemoc než tělesná.“
Publilius Syrus
Když nás něco bolí, například koleno, není to žádná slast. Ovšem když nás něco trápí na duši, je to opravdu bolest obrovská. Nic nám nedává smysl a nemáme pro co žít.
Podle mne něco přesahujícího chce být konečně slyšeno a realizováno.
ZHUBNĚTE V SOULADU SE SVÝM TĚLEM
Patříte mezi ty, kterým nestačí změnit stravu a zařadit víc pohybu? I když něco shodíte, tak se to po měsíci zastaví nebo dokonce pak hned naberete ještě víc (jo-jo efekt)?
Je za tím více příčin a každou Schüsslerovy soli řeší – zanesení organismu (toxické látky), překyselení, chutě na nezdravé potraviny, slabá vůle, psychická nepohoda, pomalý metabolismus, svalová únava…
HUBNUTÍ SE SCHÜSSLEROVÝMI SOLEMI je návod, jak si vybrat ty nejlepší soli pro vás nebo můžete využít 2 univerzální kúry (6 týdnů nebo 3 měsíce).
Tentokrát vaše předsevzetí bude mít VÝSLEDEK a navíc si zlepšíte zdraví, budete si cítit lépe na těle i na duši.
Co k tomu dodat? Je řečeno vše…
Někdy se cítíme zatlačeni do temných propastí a světlo nevidíme. Ano, ono je, ale my jej nevidíme. Jsme zabředlí v nespravedlnosti, oběti nebo v jiném programu, abychom si „krásně“ zatrpěli.
Nic není černobílé a samozřejmě i zde je vždy více faktorů. Pravdou je, že tento můžeme s jistotou změnit. Uspokojit druhé totiž můžeme až tehdy, když jsme sami spokojení. Jinak nemáme z čeho dávat.
Jak to ale udělat? Nemám jednoduchý návod, každý potřebuje objevit ten svůj.
Přišla mi na mysl spojitost s homeopatií. Pokud budeme uvažovat pouze lineárně – z A do B = na tuhle nemoc je toto, uniká nám to podstatné. Homeopatie je spíš o symbolech a souvislostech.
„Počátek zdraví spočívá ve znalosti vlastní nemoci..“
Miguel de Cervantes
Někdy je boj s nemocí podobný boji s větrnými mlýny. Bojujeme, síly nám ubývají a my to už chceme vzdát.
Často není potřeba bojovat, ale pochopit, proč jsme vůbec nemocní – poznat nemoc. Nemoc je náš ukazatel, co neděláme správně nebo spíš, že jsme sešli z cesty.
„Pocit plného zdraví získáme jen nemocí.“
Georg Christoph Lichtenberg
Škoda, že jsme my lidé tak nepoučitelní. Až něco ztratíme, uvědomíme si hodnotu toho, co jsme měli.
Zkusme to jinak. Buďme vděční za to, co máme. Nejen že pak nemusí přijít například nemoc, ale bude nám i hezky. Kdykoliv se zastavím a uvědomím si, co mám, zalije mě krásný pocit.
Zněním tak svůj pohled a najednou je svět pro mne úplně jiný. Čím víc vědoměji to děláme, tím lepší může být. Jak svět vypadá je naše společné dílo. Tvořme jej od srdce a bude laskavější 
.
Je snadné obvinit okolí a okolnosti. Těžší je uvidět sebe a svůj podíl. Stále se učím… Když se více zamyslím, změna sebe sama je stejně jedinou cestou ke změně světa. Svět je přesně takový, jací jsme my lide jako celek.
) souhlasili?„Existuje tisíce nemocí, ale jen jedno zdraví.“
Ludwig Börne
Nemocí nám stále přibývá. Opravdu jich nejsou desítky a ani stovky. I my sami jich během života zažijeme často desítky.
Zdraví máme opravdu jen jedno a má vliv na ostatní oblasti našeho života. Bez něj se moc neumíme radovat, být spokojení a úspěšní. Často ale potřebujeme lekci ve formě nemoci, abychom si ho vážili.
„Dobrota je duši totéž, co zdraví tělu: máš-li ji, nepozoruješ ji.“
Lev Nikolajevič Tolstoj
Máme zvláštní schopnost přehlížet to dobré a naopak máme perfektní schopnost vidět to, co se nám nelíbí.
Kdysi jsem slyšela zajímavý názor. Abychom v dávných dobách přežili – museli jsme si všímat možného ohrožení. Něco na tom bude, ale proč v tom jedeme dál?
Jak poznáme, že jednáme z ega?
Líbí se mi tato pomůcka. Někdy je těžké rozklíčovat (skoro vždy), co za našim jednáním vlastně je… Ego se umí schovat za argumenty, které jsou nejen logické, ale zní „duchovně“.
Kam míříte vy? Jdete za svými sny
?
Ještě ne? Kdykoliv to můžete změnit. Každé ráno začíná nový den a můžete to být právě den, kdy jste se rozhodli jít za svými sny.
Držím palce!
Pokud je některý z citátů šitý na míru pro mě, tak je to právě tento. Jsem mistr ve schopnosti trpět. Když si na tuto větu vzpomenu, začnu v sobě hledat blbost a už to je první úleva. Když ji objevím, mám vyhráno.
Do další blbosti…
Často si to připomínám. Chtěla bych vše hned umět na jedničku. Asi pozůstatek ze školy. Jenže učení se a omyly nelze přeskočit… tak věci dělám a hold dělám i chyby. Třeba vložím video a pak zjistím, že se nahrála jen první minuta 😳😳😁. No… už si to budu pamatovat 🥰.
Neznámé nás často láká a děsí zároveň.
Mám pocit, že nás okolnosti často stejně přinutí ke změně. S tím NIC to dlouhodobě nejde.
Cokoliv s námi cloumá, brnká na NAŠI strunu, je naše. Nemůžeme cítit pohoršení, když to není také NAŠE téma.
Pak bychom neukazovali prstem… Líbí se mi podívat se vždy na vlastní ruku. Ukazováček sice ukazuje na druhého, ale tři vlastní prsty na NÁS.
„Největší chyba, kterou v životě mužete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte.“
Elbert Hubbard
Tento citát mne upoutal zejména v souvislosti s mým rozhodnutím opustit lékárnu. Strach neudělat chybné rozhodnutí mne už dlouho vyčerpával a brzdil. Pojďte vykročit, udělat třeba i chybu. Není dobrá a ani špatná. Čas z ní může udělat dokonce dar.
„Život je změna“
známé rčení
Život je změna aneb Svlékla jsem bílý plášt – moji malou zpověď, jak jsem se rozhodla po 22 letech opustit lékárenství si můžete přečíst ZDE>>.
Tohle rozhodnutí ve mně zrálo velmi dlouho a jsem ráda, že jsem konečně našla odvahu.
Kéž by to byla první myšlenka, která nám ráno naskočí do hlavy. Kolik zbytečného strachu bychom si ušetřili, s jakou lehkostí bychom den prožili…
Na dovolené nám to občas jde, ale proč to nedělat i běžném životě?
Zkusme to alespoň DNES 🍀.
I když uděláme jen jediný malý krůček k cíli, jsme k němu jednoduše blíž. Je zbytečné se trápit, že tam nejsme. Krásné na tomto citátu je, že můžeme cítit vděčnost, že jsme mu blíž.
👉 Dali jste si předsevzetí zhubnout? Každé zdravé jídlo, každá procházka jsou krůčky blíž k cíli!
❓Nedaří se vám to❓ Tělo se brání❓
👉 Mám pro vás řešení: Doplněním Schüsslerových solí se tělo přestane bránit a přirozeně bude mít optimální váhu. Bonusem navíc je pro vás navíc zdraví! Návod: Hubnutí se Schüsslerovými solemi
Krásné emoce jako je radost prožíváme rádi. Se slovem emoce si ale spíš spojujeme ty nepříjemné a nejraději bychom je někam zamkli a utekli před nimi. Obojí je to nejhorší řešení…
Řešením je emoci vědomě prožít a tím uvolnit.
„Téměř každý člověk umírá na své léky, nikoliv na svoji nemoc.“
Molière
Většinou mne u citátu upoutá jeho moudrost a mám potřebu se k tomu vyjádřit. Dnes je tomu jinak, upoutal mne v souvislosti s diskuzí na mé Fb Fanapage. Skeptici se rozhodli přesvědčit příznivce homeopatie o její neúčinnosti. Jsem docela skeptická, že se jim to podaří.
„Zdravý člověk je krásný, ale musí na něj přijít trochu nějaké nemoci, aby se stal taky duchovně krásným.“
Christian Morgenstern
Věřím, že existují i jiné cesty k moudrosti než přes nemoc či bolest. Přesto jsem si i já vybrala tento zaběhlý způsob a uvědomuji si, že v tomto ohledu je bolest a nemoc dar.
Tato věta zní drsně. Máme raději citáty o lásce, přátelství… Říkám si ji ovšem často a pomáhá mi.
V dnešní době je velice snadné spadnout to těch všech MUSÍM. Určitě to znáte moc dobře.
Kolik MUSÍM okamžitě vysypeme z rukávu? Jsme stejně snadno schopni vyjmenovat, za co jsme v danou chvíli vděční?
Občas si to potřebuji připomenout.
Copak moucha nás dá k soudu, když na ni použijeme plácačku nebo se rozčiluje mravenec, že na něj někdo šlápnul?
Budeme soudit s přírodou, že nám ta horka udělala škody?
Když mi jeden známý řekl tuto větu asi už desetkrát, něco ve mně protestovalo. Přece mě ten písek píchá do chodidel a to je realita… Jaká hlava!!!! 👉 Mám to vypnout v hlavě???? To vnitřní rozčilení jsem dnes zvyklá brát vážně.
Vždy si položím otázku: „Co tě na tom štve?“?
„Zdraví není vším, ale bez zdraví je všechno ničím.“
Arthur Schopenhaue
Tady opravdu nemám co dodat. Každý, kdo zažil nemoc, ví, jak vše ostatní je v tu chvíli nedůležité. Platí to i naopak, zdravý člověk si neuvědomuje tu obrovskou hodnotu.
„Zdraví nelze penězi zaplatit, ale některému doktorovi to nevysvětlíte.“
Václav Dušek
Co takhle nebýt chvíli vážní, nezamýšlet se nad hlobokými otázkami… Tento citát mne rozesmál, chci se s vámi o něj podělit. Takový typický český humor, smějeme se a přitom je to spíš k pláči…
„Kdyby se o nemocech tolik nemluvilo, lidi by byli zdravější.“
Jean Anouilh
Do jaké míry se necháme zastrašit všemi těmi hrůzami, co mohou nastat? Do jaké míry věříme, že jsme dost silní, že to prostě zvládneme? Jsem pro druhou variantu. Ne vždy mi to jde, ale chci raději věřit. Strach je podle mne jen výjimečně užitečný. Jak to máte vy?
„Nemoc je nakažlivá, kéž by i láska.“
William Shakespeare
Tentokrát s tímto velikánem, kterého obdivuji, nesouhlasím. Láska je nakažlivá. Když potkám člověka plného lásky, hned mne naplní hřejivý pocit. Stejně jednoduché je nakazit se negativními emocemi. Možná jsou častější než láska. Pojďme to změnit. Buďme imunní ke zlobě, vzteku a nenávisti a pojďme se nechat nakazit tou nenápadnou, neagresivní a jemnou krásou.
„Práce přináší radost nebo nemoc.“
Reinhart Sprenger
Tohle je nyní citát pro mne. Spokojím se s prací nebo si dovolím dělat to, co miluji? Jdu za svým povoláním (po volání) nebo se spokojím se zaměstnáním (prací)? Radost nebo nemoc?????
Necháváte se zaměstnávat nebo po volání naplňujete svůj sen?
„Štěstí se podobá zdraví. Dokud je máte, ani si ho nepovšimnete.“
Ivan Sergejevič Turgeněv
Nevím, jak to máte vy, ale já jsem pořád nepoučitelná. Je to lepší, než to bývalo. Ovšem velmi snadno sklouznu k tomu, že zapomenu, co vše mám, za co vše můžu být vděčná. A co se stane? Hádejte
.
„Díky nemoci známe hodnotu zdraví, díky zlu hodnotu dobra, díky hladu sytost, díky únavě odpočinek.“
Hérakleitos
Jak jsme pořád nepoučitelní, tedy aspoň já ano. Hodnotu všeho si uvědomíme, až když to ztratíme. Proč pořád dokola zapomínáme být vděční za to, co máme? Proč pořád dokola sklouzáváme k tomu, že trpíme, že něco nemáme. Pak to máme a za chvíli už nevíme, že to máme… Bylo by krásné, už z toho
„Hloupost je nejzvláštnější za všech nemocí. Netrpí jí nemocný, ale ti okolo něj.“
Jacques Prevért
Hloupost mne dříve hodně vytáčela (asi mi zrcadlila vlastní hloupost ). Teď ji nepotkávám tak často nebo za ní spíš vidím strach, touhu zalíbit se, neschopnost být za sebe. Uf.
E-BOOK ZDARMA: Můj tajný způsob pro menší bříško, který farmaceutické firmy nenávidí.
E-BOOK ZDARMA: Okamžitě ke stažení