CITÁTY O ZDRAVÍ A NEMOCI

Mám ráda citáty. Obdivuji, že někdo dokáže pár slovy vyjádřit to, na co já potřebuji celou stránku nebo by to bylo na román.

Postupně přidávám citáty o zdraví a nemoci, které mne zaujmou. Možná někdy zabrousím i do jiných vod, než je zdraví a nemoc.

Potěší mě, pokud si uvědomíte nějaké AHA.

Na tuto moudrost si vždy vzpomenu, když mě „skeptik“ chce vlákat do nesmyslné komunikace o fungování homeopatie.

Opravdu nemám potřebu cokoliv vysvětlovat, když jasně vnímám, že druhá strana nemá zájem cokoliv pochopit, což u těchto lidí je zřejmé už z první věty.

Tento citát mě pobavil a ráda sdílím dál. Ráda jím zdravě, ale já osobně potřebuji, aby mi jídlo chutnalo.

Když jsem si dříve odepřela cukr, chvíli mi trvalo, než se tělo znovu naučilo vychutnávat i obyčejnou vodu.

A pokud se dělání týká například pohybu, já dělám, co mám ráda. Tím je například plavání. Nemusím se nutit, užívám si ho.

Držím vám palce, až váš zdravý životní styl není „opruz“, ale to, co máte i rádi.

Lékařská věda dosáhla mnohých úspěchů a i já se před mnohými skláním. Na druhé straně jsme ale pánem svého zdraví jen my sami. Nemůžeme na nikoho svou zodpovědnost delegovat.

Berete si své zdraví do vlastních rukou? Nemoc poukazuje na špatný směr v našem životě a tableta těžko může být kormidelníkem našeho života.

 Když nás něco bolí, například koleno, není to žádná slast. Ovšem když nás něco trápí na duši, je to opravdu bolest obrovská. Nic nám nedává smysl a nemáme pro co žít.

Podle mne něco přesahujícího chce být konečně slyšeno a realizováno.

 Tato věta mě fascinuje. Už několik dní ji na sebe nechávám působit, protože tu celou  hloubku jsem ještě nedohlédla (neprocítila) a možná je nekonečná.

Také jste žili dosud v omylu, že dobré = správné? Tohle rovnítko tam fakt není…

 Výhodou homeopatie je, že u tiskové chyby (nevhodně vybraném homeopatiku), se pouze nic nestane – kulička vás nepostrčí směrem ke zdraví. Zůstanete, kde jste.

Aby homeopatikum fungovalo, je potřeba splnit pravidlo podobnosti.

 Díky mým narozeninám jsem narazila na tento citát. Nepatřím zatím mezi ty, co svůj věk neřeknou, ale to číslo je stále méně ke chlubení. Možná brzy budu mít opravdové tajemství.

Zatím mám výmluvu, že je každý tak starý, jak se cítí.

 Někdy je boj s nemocí podobný boji s větrnými mlýny. Bojujeme, síly nám ubývají a my to už chceme vzdát.

Často není potřeba bojovat, ale pochopit, proč jsme vůbec nemocní – poznat nemoc. Nemoc je náš ukazatel, co neděláme správně nebo spíš, že jsme sešli z cesty.

 Škoda, že jsme my lidé tak nepoučitelní. Až něco ztratíme, uvědomíme si hodnotu toho, co jsme měli.

Zkusme to jinak. Buďme vděční za to, co máme. Nejen že pak nemusí přijít například nemoc, ale bude nám i hezky. Kdykoliv se zastavím a uvědomím si, co mám, zalije mě krásný pocit.

 Nemocí nám stále přibývá. Opravdu jich nejsou desítky a ani stovky. I my sami jich během života zažijeme často desítky.

Zdraví máme opravdu jen jedno a má vliv na ostatní oblasti našeho života. Bez něj se moc neumíme radovat, být spokojení a úspěšní. Často ale potřebujeme lekci ve formě nemoci, abychom si ho vážili.

 Máme zvláštní schopnost přehlížet to dobré a  naopak máme perfektní schopnost vidět to, co se nám nelíbí.

Kdysi jsem slyšela zajímavý názor. Abychom v dávných dobách přežili – museli jsme si všímat možného ohrožení. Něco na tom bude, ale proč v tom jedeme dál?

Tento citát mne upoutal zejména v souvislosti s mým rozhodnutím opustit lékárnu. Strach neudělat chybné rozhodnutí mne už dlouho vyčerpával a brzdil. Pojďte vykročit, udělat třeba i chybu. Není dobrá a ani špatná. Čas z ní může udělat dokonce dar.

Život je změna aneb Svlékla jsem bílý plášt  – moji malou zpověď, jak jsem se rozhodla po 22 letech opustit lékárenství si můžete přečíst ZDE>>.

Tohle rozhodnutí ve mně zrálo velmi dlouho a jsem ráda, že jsem konečně našla odvahu.

Většinou mne u citátu upoutá jeho moudrost a mám potřebu se k tomu vyjádřit. Dnes je tomu jinak, upoutal mne v souvislosti s diskuzí na mé Fb Fanapage. Skeptici se rozhodli přesvědčit příznivce homeopatie o její neúčinnosti. Jsem docela skeptická, že se jim to podaří.

Věřím, že existují i jiné cesty k moudrosti než přes nemoc či bolest. Přesto jsem si i já vybrala tento zaběhlý způsob a uvědomuji si, že v tomto ohledu je bolest a nemoc dar.

Tady opravdu nemám co dodat. Každý, kdo zažil nemoc, ví, jak vše ostatní je v tu chvíli nedůležité. Platí to i naopak, zdravý člověk si neuvědomuje tu obrovskou hodnotu.

Co takhle nebýt chvíli vážní, nezamýšlet se nad hlobokými otázkami… Tento citát mne rozesmál, chci se s vámi o něj podělit. Takový typický český humor, smějeme se a přitom je to spíš k pláči…

Tentokrát s tímto velikánem, kterého obdivuji, nesouhlasím. Láska je nakažlivá. Když potkám člověka plného lásky, hned mne naplní hřejivý pocit. Stejně jednoduché je  nakazit se negativními emocemi. Možná jsou častější než láska. Pojďme to změnit. Buďme imunní ke zlobě, vzteku a nenávisti a pojďme se nechat nakazit tou nenápadnou, neagresivní a jemnou krásou.

„Práce přináší radost nebo nemoc.“

Reinhart Sprenger

Tohle je nyní citát pro mne. Spokojím se s prací nebo si dovolím dělat to, co miluji? Jdu za svým povoláním (po volání) nebo se spokojím se zaměstnáním (prací)? Radost nebo nemoc?????
Necháváte se zaměstnávat nebo po volání naplňujete svůj sen?

„Štěstí se podobá zdraví. Dokud je máte, ani si ho nepovšimnete.“

Ivan Sergejevič Turgeněv

Nevím, jak to máte vy, ale já jsem pořád nepoučitelná. Je to lepší, než to bývalo. Ovšem velmi snadno sklouznu k tomu, že zapomenu, co vše mám, za co vše můžu být vděčná. A co se stane? Hádejte.

„Díky nemoci známe hodnotu zdraví, díky zlu hodnotu dobra, díky hladu sytost, díky únavě odpočinek.“

Hérakleitos

Jak jsme pořád nepoučitelní, tedy aspoň já ano. Hodnotu všeho si uvědomíme, až když to ztratíme. Proč pořád dokola zapomínáme být vděční za to, co máme? Proč pořád dokola sklouzáváme k tomu, že trpíme, že něco nemáme. Pak to máme a za chvíli už nevíme, že to máme… Bylo by krásné, už z toho

„Hloupost je nejzvláštnější za všech nemocí. Netrpí jí nemocný, ale ti okolo něj.“

Jacques Prevért

Hloupost mne dříve hodně vytáčela (asi mi zrcadlila vlastní hloupost ). Teď ji nepotkávám tak často nebo za ní spíš vidím strach, touhu zalíbit se, neschopnost být za sebe. Uf.