Bezpečná bublina
Uvědomila jsem si, že celý život mám kolem sebe bublinu. Je mi v ní dobře. Zavřu se do ní a odříznu se od okolního světa. Je vám to taky známé? Naučila jsem se to už dávno. Vlastně ani netuším kdy. Vůbec se tomu nedivím. Občas se mi vyplaví nějaký střípek z dětství a cítím velkou lítost. Bolí to a utéct do bubliny bylo kdysi určitě to nejlepší řešení.
Bolavé vzpomínky
Bylo jich snad stovky, i když na první pohled (i reálně) jsem se narodila do úplně normální rodiny. Naši se nerozvedli, máma byla mámou, jak nejlépe uměla a stejně tak táta. Brácha sice nedával, že se mu narodila sestra, ale přežila jsem i jeho “bratrskou” lásku (nenávist). Nikdo si nevzal život a ani náhle neumřel. Přesto jsem při vzpomínkách na dětství cítila obrovskou bolest.
Je to docela běžné
V sedmdesátých letech vás po narození nečekalo zrovna krásné a milující prostředí. Měla jsem možnost si několikrát projít různé části porodu. Nebyla to ani tak moje zvědavost, ale záměr přijít na kloub věcem, které mě v dospělosti trápily. Když si chcete něco “poléčit”, často se vyplavují ty ne zrovna pěkné vzpomínky: obrovská zima po narození, drncání vozíku, hrůzostrašný křik asi přepracované sestřičky, že pláču (to by miminko nemělo), svěrací kazajka ze zavinovačky… Toužila jsem po lidském teple a něžném doteku ono stále nikde.
Očekávání
Neustále jsem toužila po přijetí, objetí, vřelosti… Kdo mi to měl dát? Táta od rána do večera v práci, na schůzi nebo na poli. Máma zavřená v bolesti – porodila předčasně trojčata, která brzy po porodu zemřela. Brácha nenáviděl nového uřvaného vetřelce a dokud nedospěl a nenašel si partnerku, byla jsem jeho boxovacím pytlem. Copak ho mohlo bavit mít na starost o pět let mladší ségru? To bylo spíš sci-fi než realita. Každý můj pokus o pochování nebo pohlazení končil slovy “Neotravuj, nemám čas!”.
Bylo to tak strašné?
Nebylo tak strašné. Já to tak strašně prožívala. Když jdete do oběti (Máma byla mým dokonalým vzorem.), tak se naučíte vidět také svět jako oběť (bez výčitek). Přehlížíte i pak vše krásné, nějak se pěkné rychle vytratí. A jako správná oběť se všemi ublíženími utvrzujete, jak to máte strašné. V dospělosti jsem se snažila vybavit si i krásné chvíle z dětství. Světe div se, nic jsem nikdy nemohla najít (To neznamená, že to krásné nebylo.).
Můj únik
Abych to unesla, vytvořila jsem si ochrannou bublinu. Mohla jsem utéct dál od lidí a být v bezpečí. Nikdy jsem do ní nikoho nepustila. Komu to ovšem vadí? Mému okolí ne, vidí příjemnou ženu s mírným úsměvem na tváři (masku). Vadí to mně samotné. Sice je v ní bezpečně, ale cítíte se velmi osamělí, i když máte mnoho lidí kolem sebe. Znáte to taky? Většina z vás asi ano.
Je to proces
Rozhodnutí opustit svou bublinu nepřišlo ze dne na den. Vlastně je to vyústění stovek krůčků na mé cestě, která začala minimálně před 20 lety. Vždy mi osud přihrával lidi a situace, abych se stále víc stávala sama sebou. Ať už to byla léčitelka, co měla schopnosti vidět nerovnováhu těla, regresní terapie, která mi kompletně zbořila mé představy o životě, konstelace, kde vzalo za své spousta mylných přesvědčení, konstituční homeopatikum, které mě dostalo ještě více do kontaktu se sebou, mnohé meditace a techniky práce na sobě jako je například EFT. Ty konkrétní metody ale nejsou zas tak důležité.
Proč jsem se nerozhodla už dávno?
Ráda bych to udělala už dávno. Hlava už dlouho věděla, že chci mnohé dělat jinak. Jen to prostě nejde uspěchat. Třeba chcete být sami sebou, ale něco ve vás to prostě stopne. Ozve se v hlavě tisíc důvodů, proč to například neříct: budeš trapná, budou se ti smát, raději mlč, to je to nejlepší, to se nedělá, to se nehodí, nikdo tě pak nebude mít rád. Taky máte tak skvělého vnitřního kritika?
Cítím obrovský vděk
Vždy jsem měla kolem spoustu úžasných lidí, kteří se zajímali o věci mezi nebem a zemí. Sdíleli jsme vzájemně pro mnohé neuvěřitelné prožitky a zkušenosti. Ne každý totiž schroustá, že se mu zdá sen, který se později odehraje v realitě. Spousta lidí odmítá vidět synchronicity (nenáhody) a cokoliv nevědeckého. Takoví lidé vám vstoupí do života ale až jako odměna. Napřed jste totálně na dně, cítíte strach a prázdnotu, bojíte se vykročit a okolí vám zrcadlí jen vaše obavy. Teprve potom, až to vzdáte, pustíte poslední naději, tak teprve pak přijde odměna.
Nečekejte zázraky do druhého dne
Někdy z těch všech zázračných příběhů můžete mít pocit, že uděláte jedno rozhodnutí, pochopíte jednu věc a najednou je vše jinak. Spíš je to podle mne naopak. Děláte postupně spoustu rozhodnutí a stále nevidíte konec tunelu. Strach narůstá. Vůbec se nedivím, že to někdo vzdá. Já to vzdala nesčetněkrát. To vůbec nevadí. Minimálně se stáváte silnější a jednou to přece jen dáte.
Proč vystoupit z bubliny?
Uvědomila jsem si v plné míře svou bublinu teprve nedávno. Došlo mi, že ta stěna, kterou někdy vnímám, je vlastně moje vlastní bublina. Schovávám se do ní, aby mi nikdo neublížil. Je to tak automatická reakce, že jsem o ní často vůbec nevěděla. Být chráněná je fajn, ale když jste v bublině, nikdo vám sice neublíží, ale ani nepomůže. Jak může pomoci, když jste za zdí vlastní bubliny? Jak může vědět, co se děje za stěnou?
Splasknout bublinu
Časem jsem se naučila bublinu i splasknout. Ostatní mě už trošku i viděli, ale do vnitřního světa stejně nemohli. Maskou milého úsměvu úspěšně zakryjete, že uvnitř trpíte jako kůň. Potlačíte vší silou slzy, protože nebudete obtěžovat brekem. Nikdo přece nemá rád slzy a já přece chci, aby mě všichni měli rádi. Splasknutá bublina je už o stupínek lepší. První krůček.
Rozhodnutí
Nedá si hlavou říct, vystoupím z bubliny a je to. Pak je to opět další divadlo na otevřenost, která tam je jen na oko. Je to potřeba mít souhlas i uvnitř. Nedávno jsem se dívala na nějaký, když to přeženu, “trapný romantický film”. Cítila jsem u něj velké obavy. Ano, do toho filmu to patřilo, bylo to záměrem režiséra. Jen já už nějak vím, že pokud by mi to nezahrálo na moji strunu, tak budu jen pozorovatelem – tím jsem nebyla.
Technika EFT
Vzpomněla jsem si na techniku EFT. Je úžasná na emoce, které se nám vyplavují. Pomůže vám je víc procítit a často i vyplavit zapomenutou vzpomínku. Dál jsem se dívala na film, ťukala na body a pozorovala své emoce. Neznáte EFT? Pak mrkněte na stránky Linda Berger (www.lindaberger.cz). Pokud vás ještě navíc zajímá téma hojnosti, pak získáte ty nejlepší informace.
O co ve filmu šlo?
Hrdina ve filmu měl být povýšen. Byl čestný a férový, ale ve velmi vypjaté emoční situaci selhal. Bylo to pochopitelné, syna právě odvezli po nehodě do nemocnice a jeho jediný záměr bylo ho co nejrychleji jet za ním (pochopitelně). Došlo mi, že to musí něčím být i “moje”. To napětí, že se “selhání” u něj provalí, bylo neúměrně silné. Co jsem udělala? Šla jsem ťukat (metoda EFT).
EFT
Sedla jsem si a ťukala strach, že se něco provalí. Začala jsem křečovitě zívat – u mě je to známka, že jsem kápla na to pravé. Ťukala jsem dál a intuitivně ke mně přišly věty, které pro vás mohou být také užitečné: “Rozhodla jsem se být odvážná, protože strach zabíjí mé myšlení i radost. Rozhodla jsem se být odvážná. Nechám strach projít kolem mne i skrze mne. Teprve, až strach odejde, se podívám, kudy šel. Tak kam odešel, není NIC. Zůstávám já.”. Věty znám od Lucie, od které možná máte rituály (Rituály hojnosti). Jednou tyto věty použila, když stála v mé roli v konstelaci a mluvila s mým obrovským strachem.
Už jste si všimli, že Lucie zveřejnila další rituály? Já se na ně chystám. Rituály hojnosti jsou parádní a já si chci rozšířit repertoár. Ty nové se jmenují Rituály ochrany. Kdo z nás občas nepotřebuje cítit jistotu a bezpečí? Odkaz naleznete ZDE>>.
Tak jsem se rozhodla opustit svou bublinu. Občas si do ní klidně zalezu, když budu vědět, proč to dělám. Jen to chci dělat vědomě.
Přání
Přeji vám, ať stále snadněji nacházíte nové souvislosti, ať se nebojíte poznávat i své temné stránky a ať je vám odměnou nově nabytá radost, odvaha a energie.
Přehled všech mých manuálů k samoléčbě
Jsem autorkou mnohá návodů, jak si můžete pomoci. Jedním z nich je Domácí lékárnička, patří mezi ty velmi oblíbené. Stovky čtenářů má také balíček e-booků o Schüsslerových solích (Více ZDE>>.) a ženy také rádi sáhnou po novince 2018 – Krásná v každém věku (Více ZDE>>.) – nedivím se. Která z nás netouží po kráse? Navíc se zároveň zlepšujete zdraví. Napsala jsem i specifické návody u hemoroidů a žlučníku. Přehled všech produktů ZDE>>.
