Co se vlastně skrývá v homeopatické kuličce?
Víte nebo tušíte, jak se z rostliny, minerálu nebo třeba hadího jedu stane malá bílá kulička, kterou koupíte v lékárně? Možná je ještě zajímavější jiná otázka. Co se do té kuličky vlastně dostane?
Když si připravíte tinkturu z léčivé rostliny, využíváte látky, které rostlina obsahuje. Můžeme je chemicky určit, změřit jejich množství a zkoumat, co v těle dělají. Podobně mohou být popsané a využívané minerální látky nebo i zmiňovaný hadí jed (revma).
Samuel Hahnemann před více než dvěma sty lety začal různorodé látky používat naprosto odlišně. Postupně je ředil a intenzivně protřepával. Vznikl způsob výroby, kterému dnes říkáme homeopatická výroba.
Co se při samotné výrobě děje
S každým ředěním ubývá původní látka. U vyšších a vysokých potencí se dostáváme za hranici, kdy bychom mohli účinek vysvětlovat tak, jak jsme zvyklí u běžného léku: máme určitou chemickou látku, ta se dostane do těla, naváže se například na receptor a vyvolá určitou reakci.
Homeopatická kulička tak staví před nás otázku, na kterou zatím nemáme odpověď: pokud vysoké potence působí, co jejich účinek nese?
Na tuto otázku vám neodpovím ani já. Já se chci podělit o poznání a zkušenost. Pro mě je fascinující, že při homeopatickém zpracování nezmizí to, co už o léčivém působení původní látky známe (chemické a fyzikální vlastnosti) nebo třeba známe z herbářů (dlouholeté zkušenosti lidí). V homeopatickém obrazu (co umí homeopatikum léčit) to často znovu najdeme. Jenže tím to nekončí. Homeopatický obraz je mnohem širší.
Příklad na třezalce
Krásně je to vidět třeba na třezalce tečkované. Tu většina lidí zná jako bylinku spojenou s psychikou, ale tradičně se připravuje také známý svatojánský olej, který se používá na drobná poranění, pohmožděniny, popáleniny a také na bolestivá místa, svaly a klouby.
Stejné oblasti najdeme také v obrazu homeopatického Hypericum perforatum. I tady najdeme psychické potíže a depresivní stavy, ale také poranění, pohmoždění a následky úrazů. Výrazné jsou bolesti zad a páteře, bolesti končetin a kloubů a především bolest spojená s nervy. U homeopatika se obraz (použití) ještě více zpřesňuje. Hypericum je známé prudkou, vystřelující bolestí probíhající podél nervu a poraněním míst bohatých na nervová zakončení, například prstů, kostrče nebo páteře.
To, co známe u třezalky jako léčivé rostliny, tedy při homeopatickém zpracování nezmizelo. V homeopatickém obrazu to znovu nacházíme, jen mnohem podrobněji rozpracované do konkrétních symptomů.
Pak se podíváte do minulosti a zjistíte, že třezalka měla po staletí pověst rostliny, která chrání před temnotou, zlými silami a démony. Lidové názvy a tradice ji spojovaly se světlem, sluncem a svátkem svatého Jana. Zavěšovala se do domů a lidé věřili, že je chrání před zlými vlivy.
Když se podíváme do homeopatických repertorií (seznamy homeopatik podle nemocí), u Hyperica najdeme velmi konkrétní psychické symptomy: vidí přízraky, duchy a spirituální bytosti. V jiné rubrice „vidí duchy, přízraky, delirium“ a k obrazu Hyperica patří také velká úzkost, melancholie a následky silného leknutí nebo šoku. To je zajímavá paralela se starými příběhy o třezalce jako rostlině, která měla člověka chránit před duchy, démony a zlými silami. To, co naši předkové popisovali jazykem duchů a démonů, bychom dnes samozřejmě popisovali jinými slovy, ale strach, úzkost, děsivé vjemy, změněné vnímání reality nebo stavy po silném šoku známe i dnes.
Jsem stále v úžasu
Vyvolává to ve mně úžas. Jako by homeopatický obraz dokázal pojmout celou šíři rostliny, nejen její známé léčivé působení, ale dokonce i její symbolický a duchovní rozměr. Neznamená to, že mýty dokazují účinek homeopatika. Ale tyto analogie a obrazy jsou pro mě tajemstvím, ke kterému mám hlubokou úctu.
Homeopatická výroba jako by dokázala z toho, „co surovina chemicky obsahuje“, vytáhnout mnohem širší obraz. Jak se to děje, zůstává nejen pro mě stále zahalené rouškou tajemství.
Jak samotná výroba technicky probíhá a jak se obraz dostává až do obyčejné cukrové kuličky, na to se nyní podíváme krok za krokem.
Už máte stažený můj e-book ZDARMA?
Výroba homeopatik
Výchozí látkou, ze které chceme homeopatikum vyrobit, může být rostlina, minerál, chemická látka, ale také látka živočišného původu. Vlastnosti suroviny mohou ovlivnit počáteční způsob jejího zpracování.
Důležitá je také kvalita suroviny. Dobře si to můžeme ukázat na rostlinách. Pro výrobu musí být použita kvalitní rostlina, bez plísní, škůdců a dalších nečistot. Kontroluje se také způsob jejího pěstování nebo sběru, sklizně a skladování. Přesně stanovené je i to, jaká část rostliny se pro výrobu daného homeopatika používá. Někdy je to celá rostlina, jindy jen část.
Výroba homeopatika tedy začíná už výběrem a přípravou kvalitní výchozí suroviny.
Matečná tinktura
Nejprve se připraví matečná tinktura. Látka, ze které chceme připravit homeopatický lék, se máčí ve směsi vody a alkoholu. Tomuto máčení se říká macerace. Možná tento pojem znáte z přípravy bylinných tinktur. Bylinky se naloží do alkoholu a během macerace se látky, které obsahují, postupně uvolňují do roztoku.
Samotná výroba potencí
Matečná tinktura je výchozí surovinou pro samotnou výrobu jednotlivých potencí homeopatik. Základní postup je, že ji smísíme v předem stanoveném poměru s rozpouštědlem (směs vody a alkoholu). Roztok se intenzivně třepe (přesně stanovený počet). Získali jsme tak potenci 1. Poté se z tohoto roztoku (o potenci 1) opět odebere část, smíchá ve stanoveném poměru a zase se třepe (odborně dynamizuje) a získáme tak potenci 2. To se celé opakuje, dokud nezískáme roztok s potencí, kterou si přejeme.
Co přesně jednotlivé potence znamenají, jaký je rozdíl mezi 5 CH, 9 CH, 15 CH nebo 30 CH, vysvětluji podrobněji v článku Potence homeopatik.
Nerozpustné minerální látky
Ještě pro úplnost zmíním malinko odlišný postup u látek, které se v alkoholovém roztoku nerozpouštějí. Každý ví, že třeba zlato tak hned v něčem nerozpustíte a rozhodně ne v alkoholu. Dalším příkladem může být křemík (Silicea), měď (Cuprum) nebo tuha Graphites. Tady je postup takový, že se pevná látka mísí s inertní (nereagující) laktózou. Opět v předem stanoveném poměru a tře se mechanicky v misce (jako doma koření). Udělají se tak tři kola a máme tedy potenci 3. Pak se tato třetí potence už rozpustí v alkoholovém roztoku a postup je už identický, jak jsem popsala výše.
Jak se roztoku stane známá kulička
Teď si možná říkáte, že homeopatii máte spojenou především s bílými cukrovými kuličkami, ale zatím jsme celou dobu vyráběli roztok. Ano. Samotná bílá kulička je vlastně pouhým nosičem připravené homeopatické potence. Vyrábí se z cukru, nejčastěji ze sacharózy a laktózy, a na ni se impregnuje roztok dané potence.
Pokud tedy chceme například vyrobit Hypericum 15 CH, nejprve postupným ředěním a dynamizací připravíme tekutou potenci 15 CH. Tou se následně nastříknou cukrové kuličky. Roztok se nechá do kuliček vsáknout a poté se vysuší.
Kulička tedy sama o sobě není tím, co jsme celou dobu potencovali. Je nosičem homeopatika, které jsme předtím krok za krokem připravili. Proto také není podstatou homeopatie cukrová kulička.
Další formy homeopatik
Homeopatika mohou existovat i v jiných lékových formách. Vedle známých kuliček se můžeme s homeopatiky setkat také ve formě tablet, kapek a tekutých roztoků, mastí, krémů, gelů, čípků, očních kapek, nosních kapek a sprejů nebo injekčních roztoků. Podstata tedy není v lékové formě, ale v homeopaticky připravené potenci, která je v dané lékové formě použita.
Chcete se léčit homeopaticky nebo homeopatií pomáhat svým blízkým?
Můžete. Pokud začnete u běžných akutních potíží, zvládnete základy homeopatie používat i jako laik.
Netvrdím, že stačí pět minut číst článek a šup, jsem homeopat. K tomu vede mnohem delší cesta. Ale vyléčit si pomocí homeopatie rýmu, kašel, bolest v krku, opar nebo jiné běžné akutní potíže se můžete naučit rychle.
Dočetli jste tento článek až sem. Homeopatie vás nejspíš zajímá, baví nebo už máte doma několik tubiček a chcete si umět líp pomoci.
Možná znáte i nějaká homeopatika. Ale znáte aspoň trošku homeopatii?
Za 25 let práce v lékárně jsem potkala stovky lidí, kteří chtěli homeopaticky léčit sebe nebo své děti.
Často už nějaká homeopatika znali. Věděli, že Belladonna je na horečku, Nux vomica na trávení, Rhus toxicodendron na klouby… Něco si přečetli, koupili kuličky, vyzkoušeli je a ono nic.
Znali jednotlivá homeopatika, ale nevěděli, jak homeopatie funguje. Možná znali větu „podobné se léčí podobným“, ale nevěděli, co si pod ní představit při skutečném výběru homeopatika.
A dál hledali:
Co na rýmu?
Co na kašel?
Co na bolest v krku?
Co na horečku?
Jenže dva lidé mohou mít stejný kašel a potřebovat dvě úplně jiná homeopatika.
Když pochopíte základní principy homeopatie, přestanete hledat „co je na co“ a budete se skutečně homeopaticky léčit.
A možná už naopak o homeopatii víte docela hodně. Roky čtete články, máte knihy, znáte spoustu homeopatik a nasbírali jste množství jednotlivých informací. Jenže čím je jich víc, tím snadněji v nich vznikne chaos.
I v takové chvíli má smysl vrátit se k úplným základům. Ne proto, abyste se všechno učili znovu, ale abyste si to, co už znáte, měli kam správně zařadit. Základy vám vytvoří pevnou kostru, na kterou můžete všechny další znalosti postupně nabalovat, místo aby zůstávaly hromadou jednotlivých rad a informací.
Možná znáte i nějaká homeopatika. Ale znáte aspoň trošku homeopatii?
Online kurz Základy homeopatie jsem vytvořila pro lidi, kteří se chtějí homeopaticky léčit a pomáhat svým blízkým, ale nechtějí studovat několik let, aby mohli homeopatii používat u běžných potíží.
Čeká vás 6 videí v celkové délce přibližně 75 minut.
Za něco málo přes hodinu si můžete udělat jasno v základech, na kterých potom stojí všechno ostatní.
Chci, abyste příště, až budete vybírat homeopatikum pro sebe nebo někoho blízkého, věděli, co děláte a podle čeho se rozhodujete.
